„Pošty“ musí být na venkově zachovány

 

 

Ve čtvrtek 15. listopadu 2012 se z iniciativy Sdružení místních samospráv uskutečnilo v rámci Mikroregionů Litomyšlsko a Svitavsko v KD na Poříčí setkání více než 40 starostek a starostů k problematice pošt. Mikroregion Litomyšlsko podpořil akci finančně. Přizvaný odborník na poštovní legislativu nám vysvětlil, jaká máme práva co se týče poštovních služeb, jak se hájit v případě hrozby likvidace poštovní úřadovny. Na setkání vznikl i dopis, který obdrží rada PU kraje, kde žádáme za své obce o podporu.

Nad naší zemí se stále vznáší hrozba o likvidaci malých, málo vydělávajících poštovních úřadoven. Takzvaná optimalizace poštovních služeb je možná pro Českou poštu s.p. finančním krokem vpřed, ale pro lidi na venkově se to jeví z mého pohledu spíše jako krok zpět. Stejný názor mají i další starostky a starostové. Pošta, i ta malá, je službou pro lidi a nedá se hodnotit jen z pohledu zisku. To by pak mohlo paradoxně dojít k tomu, že největší zisky má hlavní pošta v Praze a ty ostatní jsou oproti ní ztrátové, tak budou všechny zrušeny!!?? Pošta s.p. má  zisky za rok v řádech set milionů, proto je celkově v hladině  zisků a nemá právo diskriminovat lidi na venkově.

Ve vesnicích s pokrokovými radními začali více než před sto lety zakládat poštovní úřadovny.  Ty se staly místem styku se světem. Bylo možné koupit si známku, poslat dopis, odeslat telegram, zatelefonovat si. Vesnice se díky těmto službám postupně stávaly centrem dění i pro ty menší nejbližší vesničky v okolí v době, kdy auto bylo vzácností a veřejná doprava prakticky neexistovala. Nikdo se nemusel složitě dopravovat až do nejbližšího města.  Když se začtu do naší morašické kroniky, dýchne na mne oprávněná pýcha našich předků, kteří si vážili toho nového, pokrokového, toho,  co si vybudovali a zřídili sami.

Nyní již nežijeme způsobem jako naši předkové. V každé rodině máme nejméně jedno auto a  v každé druhé počítač s internetovým připojením. Nebráníme se pokroku a změnám. A proč vlastně potřebujeme na vesnici poštu v době, kdy píšeme SMS, e-maily, využíváme datové schránky a elektronické bankovnictví? Na venkově, ale samozřejmě i ve městě,  žije i dnes mnoho lidí, kteří tyto komunikační kanály nepoužívají. Ráno jdou tak jako dříve na poštu s dopisem, koupit si noviny, nechat dobít kredit na mobil, vybrat peníze, vyzvednout si doporučený dopis atd. Když je zavřeno v obchodě, mohou si tu nakoupit drobné věci denní potřeby. Pro tyto služby nemusí vyjíždět do města. Pokud kvůli této službě navštíví město, tak tam i většinu peněz utratí. Tím by docházelo k většímu strádání prodejen a služeb na venkově, k jejich nerentabilitě a možná i postupnému zániku. A jsme  v  začarovaném kruhu. Nefungující služby na venkově, z toho plyne úbytek lidí z venkova, z toho plyne prodražování služeb (např. provozní náklady na 1 žáka ve škole, provozní náklady na 1 občana na vodovod, na čistírnu odpadních vod atd.), z toho plyne větší přesun financí z obcí na provoz školy, vodovodu a do čistírny, z toho plyne méně peněz na investice a opravy, z toho plyne horší vzhled vesnice………… 

My, představitelé obcí, se musíme zasadit o to, aby na venkově zůstaly přinejmenším služby pošt srovnatelné kvality jako dosud. Oporu můžeme hledat v zákonech České republiky, ale i v zákonech a směrnicích Evropské unie. Tam se mimo jiné píše, že poštovní služby  jsou služby obecného hospodářského zájmu, jsou životně důležité jak pro fungování naší země, tak i EU. Jsou nástrojem komunikace  a výměny informací a měly by být co nejdostupnější.  Tyto služby mají za úkol dosažení soudržnosti  a smazávat rozdíly mezi  řidčeji a hustěji obydlenými částmi země.

Na venkově žije sice méně obyvatel na jednom místě, ale přesto nejde, aby jim bylo všechno „zoptimalizováno“ v jejich neprospěch. Zákony v tomto případě jsou naštěstí i na straně venkovanů a musejí být dodržovány. Usilujme o to !!!

                                                                                             Mgr. Hana Štěpánová – starostka Morašic